Neběhám, ale chodím s hůlkama. Choďte taky

Poslední dobou moc neběhám ani nejezdím na kole. Obě pohybové aktivity jsem nahradil Nordic Walkingem, tedy chůzí s hůlkama. Ale ne, není to ta důchodcovská varianta chůze s oporou o hůlky (i když proti té nic). Nordic walking je opravdový komplexní pohyb a re-kreační aktivita. Jak to myslím? Zkusím vysvětlit:

Nejlepší je ale chodit bez batohu, aby se záda mohla hýbat

Mezi nordic-walkery koluje oblíbená informace, že jízda na kole zaměstná asi 40 % svalů v těle, běh 60 %, ale správně prováděná severská chůze zapojí až 90 % svalů po celém těle. Jde prostě o velmi komplexní aktivitu, která člověka dobře rozpohybuje. Ostatně je to poznat, protože po hodinové vycházce cítím celé tělo a vždy mě překvapí, jak mám unavené ruce. Čímž myslím takovou tu příjemnou "eustresovou" únavu.

Co je ale důležitější, pokud jdete s hůlkama správně, nehrbíte se. Ba právě naopak, protahujete páteř vzhůru a otevíráte hrudník směrem k obloze. No a - to vám, řekne každý jogín - pokud takto otevřete do širého okolí přední část trupu, otevře se vám odpovídajícím způsobem i mysl. Stačí se podívat, jak někteří lidé běhají - zatnuté svaly, nahrbená záda a pohled upřený někam do země dva metry před sebe. Ono to může fungovat a osobní rekord si takto ve Stravě třeba i zlepšíte, ale věřte mi, že to nechcete.

Ale zpět k té chůzi. Jsme obvykle zavření, nahrbení a stažení. A je to prostě tím, že často trávíme život tak, že se hrbíme u počítače nebo mobilu - hrudník se nám spíš stahuje. A my se pak stahujeme i v hlavě - ať už ve své vstřícnosti k ostatním nebo k rigidním myšlenkovým vzorcům. Energie neproudí. A tam, kde neproudí energie, není pohyb a není život.

U počítače sedíme fakt hodně, takže nakonec ... znáte to, když něco hodně opakujete, tělo se pak přizpůsobí. A to jak v dobrém, tak i v tom špatném. A právě na to nordic walking hodně funguje - otevírá nás a pomáhá s naším znovu-stvořením - re-kreací. Proto je severská chůze jednou z nejlepších re-kreačních aktivit, jaké máme. Jak fakt, voe...