Relax u řeky
Včera se mi cestou na kole z nákupu podařilo zastavit na hezkém místě u řeky. Původně jsem si tady chtěl zacvičit jógu, ale nakonec jsem si dal jen plechovku piva, seděl jsem a koukal na řeku.
Včera se mi cestou na kole z nákupu podařilo zastavit na hezkém místě u řeky. Původně jsem si tady chtěl zacvičit jógu, ale nakonec jsem si dal jen plechovku piva, seděl jsem a koukal na řeku.
Poslední dobou moc neběhám ani nejezdím na kole. Obě pohybové aktivity jsem nahradil Nordic Walkingem, tedy chůzí s hůlkama. Ale ne, není to ta důchodcovská varianta chůze s oporou o hůlky (i když proti té nic).
Přivedly mě na to úvahy o modrých zónách. Století lidé na Okinawě žijí klidně, skromně, hodně se hýbou a nepodceňují společenský život. Co je ale zajímavé, mají obvykle jen malý soukromý prostor (což je Japonsku ostatně běžné) a více žijí venku a v komunitě.
Souhrou okolností jsme Silvestr oslavili doma. No oslavili... Nevím jak D., ale mě na nějaké "party hard" už příliš neužije. V podstatě mi stačí jednou ročně vánoční večírek s kolegy z práce a tím moje potřeby v této oblasti téměř končí. No jo stárnu a už mi stačí jen nudně zírat do zahrady.