Proč budeme brzy všichni (polo)vegetariáni

Odhaduju, že za deset let budeme všichni téměř vegetariány. A ne kvůli soucitu se zvířaty, ta nás nezajímají už teď. Spíš kvůli prachsprosté matematice a vyschlé půdě. Nedávno jsem na Redditu narazil na post, který dnešní situaci dobře shrnuje. Jeden drobný chovatel tam dává k dobru jednoduchou rovnici: má dvě ovce (ovci a berana) a každá z nich za zimu sežere jeden velký balík sena - takové to 270kg “kolo”. Dřív tenhle balík stál 300 Kč. Teď kvůli suchu a mizerné produkci trávy vyletěla jeho cena i na 3000 Kč. Lidi si do nich dávaj airtagy, protože se hodně kradou. Extrémní sucho zkrátka udělalo ze sena nečekaně cennou komoditu.

A výsledek? Za rok mu tahle dvojice dá jedno jehně, ze kterého získá zhruba 10 kilo masa. Když si spočítáte čistě jen tyhle extrémní náklady na krmivo, jste na „výrobní“ ceně 600 Kč za kilo masa. A to v tom ještě není započítaná práce, voda atd. A to jsou skromné ovce, vemte si, kolik toho sežere taková kráva…

Dobře to ilustruje jednu zásadní věc: produkce masa bude čím dál tím dražší. Z environmentálního hlediska už je to delší dobu neudržitelná (hlavně u hovězího), ale teď nás dožene i ta ekonomická stránka.

Budeme vegetariány, ať se nám to líbí, nebo ne. Jem Bendell ve svém konceptu hluboké adaptace (Deep Adaptation) mluví jasně – adaptace na nové klima znamená, že se některých věcí zkrátka budeme muset vzdát. A maso je na tomto seznamu IMHO hodně vysoko. Čeká nás model, který dobře znají – co já vím – v Indii. Náš jídelníček ovládnou obiloviny a luštěniny – zvykejme si na mung dhal, dhal tadka nebo fazole s fazolema. Maso z běžných pultů zmizí jako každodenní samozřejmost a sem tam si dáme maximálně kuře, ideálně takové, co si nahrabe hmyz někde na dvorku.

Čočka, more!

#sucho #deepadaptation #hlubokaadaptace #lusteniny #cockamore